Klíšťová encefalitida je jedno z nejnebezpečnějších virových onemocnění mozku v regionu Evropy a Asie. Nemoc je nejčastěji přenášena klíštětem. Infekce se u části pacientů projeví lehkým onemocněním podobným chřipce. Ve vážnějších případech se ale virus může rozšířit do tkání mozku a míchy a způsobit zánět, který může vést k vážným neurologickým a mentálním problémům vyžadujícím hospitalizaci. Při výjimečně nepříznivých okolnostech může mít onemocnění i fatální průběh. Nejefektivnější prevencí je očkování, o kterém sdělí více informací Váš praktický lékař.
Na očkování zpětně přispívá většina zdravotních pojišťoven v rámci svých preventivních programů.
 

Příznaky

Příznaky infekce se projeví zhruba za týden či dva po vstupu viru do organismu, ale délka inkubační doby může být až 4 týdny. Onemocnění obvykle probíhá dvoufázově.

První fáze se projevuje podobně jako chřipka. Objevit se mohou tyto obtíže:

• bolesti hlavy
• únava
• horečka
• nevolnost
• bolesti svalů a kloubů

Tyto obtíže po několika dnech samy odezní a u některých pacientů dojde k úplnému uzdravení.
U části pacientů se zhruba do dvou týdnů rozvine další fáze onemocnění, která má výrazně vážnější průběh než první fáze. Projevuje se těmito obtížemi:

• velmi silné bolesti hlavy
• horečka
• nevolnost a zvracení
• světloplachost
• ztuhnutí šíje
• svalový třes
• poruchy spánku
• poruchy paměti
• dezorientace

Druhá fáze onemocnění tvá zhruba dva až tři týdny a poté se stav pacienta začne lepšit a nemoc odezní. Může ale zanechat trvalé následky. Ty se objeví zhruba u čtvrtiny pacientů. Vážnější projevy mívá nemoc u dospělých. U dětí do sedmi let mívá onemocnění obvykle lehčí průběh. Asi u třetiny pacientů se nemoc projeví rovnou druhou fází.

Trvalé následky

Klíšťová encefalitida může mít tyto trvalé následky:

• paralýza horních končetin
• chronické bolesti hlavy
• poruchy koncentrace
• únava a snížená výkonnost
• deprese a poruchy nálady
• poruchy spánku
• poruchy řeči
• změna osobnosti

Přenos klíšťové encefalitidy

Onemocnění klíšťovou encefalitidou se běžně vyskytuje nejen na území České republiky, ale také v severní a východní Evropě, v Rusku a ve východní Asii. Virus se do krve nejčastěji dostane přisátím nakaženého klíštěte. Zdrojem viru jsou v našich podmínkách drobní hlodavci a lesní zvěř, od kterých se klíště nakazí. V České republice patří mezi nejrizikovější oblasti s vysokým výskytem nakažených klíšťat jižní Čechy, podhůří Šumavy, okolí Prahy, Bruntálu a Brna, Plzeňsko, Opavsko Podyjí, ale setkat se s nimi můžeme prakticky všude v přírodě. Infekce se výjimečně přenáší také tepelně neopracovanými kozími a ovčími sýry a mléčnými výrobky. Průběh onemocnění získaného z potravin má obvykle lehčí průběh.

Diagnostika klíšťové encefalitidy

Klíšťová encefalitida se diagnostikuje z krve a je založena na průkazu protilátek. V časných stadiích nemoci může být přínosná také tzv. metoda PCR.

Léčba

Cílená léčba klíšťové encefalitidy neexistuje. Léčebná opatření se zaměřují na jednotlivé symptomy. Jako podpůrné prostředky se používají vitaminy a léky proti bolesti a horečce. Jen ve velmi komplikovaných případech se dá využít lék Interferon, který stimuluje imunitní systém a má antivirový efekt.
Důležitý je fyzický i psychický klid na lůžku v klidném a šerém prostředí. Nedodržování těchto pravidel zhoršuje symptomy onemocnění a prodlužuje rekonvalescenci. I nekomplikované onemocnění rozvinuté do druhé fáze vyžaduje zhruba dva týdny hospitalizace a další dva až čtyři týdny rekonvalescence. Asi 1% onemocnění končí fatálně.

Prevence

Očkování
Nejlepší formou prevence je očkování. Vakcína má vysokou účinnost (výrobce uvádí 99%), takže pravděpodobnost, že by se očkovaný člověk nakazil, je minimální.  Základní očkování se podává ve třech dávkách (druhá dávka 1-3 měsíce po první, třetí dávka 5-12 měsíců po druhé). Ochrana před infekcí po vakcinaci trvá zhruba tři roky. Poté její účinnost klesá. Pro zachování obranyschopnosti je tedy nutné se nechat jednou za 5 let přeočkovat (nad 60 let věku je doporučováno přeočkování po 3 letech). Vakcínu je možné podat během celého roku, ale v sezóně klíšťat je očkovací schéma zkráceno - zrychleno. Podání je možné pouze v době, kdy doba od posledního přisátí klíštěte je delší než jeden měsíc. Vakcína poskytuje plnohodnotnou ochranu až po druhé dávce, takže po prvním očkování člověk stále může onemocnět.

Ochranné oblečení a repelenty
Pokud vyrážíme do přírody, je dobré udělat některá ochranná opatření. Klíšťata se vyskytují většinou do 60 cm od země, takže největší pozornost je potřeba věnovat spodní části těla. Klíště se nejčastěji dostane na tělo nohavicí kalhot. Proto je dobré kalhoty stahovat do pevných kotníkových bot. Dobré je také aplikovat repelent na okraje rukávů a nohavic. Doporučujeme přípravek, který obsahuje 25 % účinné látky DEET a 25 % Icardinu.

Správné a rychlé odstranění klíštěte

Co dělat s přisátým klíštětem?

• Klíště je potřeba odstranit rychle, tím se snižuje riziko nákazy
• Na klíště nesaháme rukama, použijeme jednorázové gumové rukavice
• Místo přisátí zakápneme alkoholovou dezinfekcí a počkáme 5 minut
• Po pěti minutách klíště chytíme pinzetou u kůže a kývavým pohybem ho opatrně odstraníme. Lze také použít speciální kleštičky na klíště či kartu. Klíště nemažeme olejem ani krémem a ani ho nevytáčíme proti směru hodinových ručiček. Tyto postupy zvyšují pravděpodobnost infekce. Odstranění klíštěte krouživým pohybem připadá v úvahu, jen když nemáme k dispozici nic z výše uvedeného – např. v přírodě
• Vytažené klíště zakápneme dezinfekcí a vhodíme do toaletní mísy, v žádném případě nerozmačkáváme
• Místo, kde se klíště přisálo, následující měsíc pozorujte. Malý červený pupínek je v pořádku, ale pokud by se okolo postiženého místa začala tvořit větší červená skvrna, je třeba ihned navštivit lékaře